historie plemene

Šarpej pochází z Číny a první zmínky jsou pravděpodobně z let 206 před n.l. – 220 n.l.. V epoše dynastie Chan kolem roku 200 před n. l., byli psi podobní šarpej zobrazováni v různých dílech. Předpokládá se, že na počátku našeho letopočtu byli tito psi využíváni v Tibetu k obraně majetku díky jejich bojovným vlastnostem. Šarpej nebyl palácový pes, byl využíván k ochraně obydlí a stád čínskými vesničany. Ti mu také dali jméno šarpej (Shar-Pei), což znamená „Písková srst“ a to díky vlastnostem srsti, která na dotek připomíná pískový papír.

historic dog

Šlechtění a modifikace plemena

V čínských zápisech hongkongského klubu „Tradice šarpeje“ se uvádí, že místem původu šarpejů je město Dali.
Bohužel neexistují žádné záznamy, které by spolehlivě objasnily původ tohoto plemene. Sošky a malby nalezené v hrobkách znázorňují šarpeje ještě bez nadbytku volné kůže a zdá se, že v dalším období se tento hlídací pes začíná vyvíjet dvěma směry: k větší velikosti a delší srsti (zde mohl být křížen s čau-čau i jinými plemeny a používán k hlídání obydlí a stád, lovu jelenů i medvědů) a k většímu množství volné kůže, kde se začíná šarpej chovat a využívat jako bojové plemeno. Jistá příbuznost ovšem směřuje k plemeni čau-čau. Oba by mohli pocházet ze starobylého hlídacího psa z dynastie Han (2. století n. l.), tzv. „hanského psa“. O příbuznosti obou svědčí tmavomodrý jazyk.

The-Chow-Chow

Bojový štětináč

Charakteristikou šarpeje je zvláštní srst, která má být krátká a tvrdá, na pohmat připomínající smirkový papír. A pravě nepříjemná, na dotek škrábavá srst měla být nevýhodou v boji pro soupeře, stejně tak nadměrná kůže. Již u štěňat je viditelné velké množství kůže, která je natolik volná, že se skládá do záhybů. Jak pes roste, volné kůže ubývá a záhyby se zmenšují. Nadbytek kůže mohl být následkem mutace a mohla se objevit zcela nečekaně. Dávní čínští chovatelé mohli tento charakter kůže podchytit a upevnit. Byla výhodou pro zápasícího psa, který se protivníkovi lehce vykroutil a snadněji zaútočil.

Později začali čínští organizátoři zápasů dovážet z Evropy bojové psy mnohem silnější a agresivnější, šarpej ani se svou volnou a nepříjemnou kůži už nemohl v konkurenci těžkých psů obstát. Údajně ani jeho povaha nepatřila k nejbojovnějším. Zájem o šarpeje výrazné poklesl a psů začalo ubývat.

1960 Hong Kong - typicke psi zapasy

Čínský režim je málem vyhubil

S příchodem komunistů byly v Číně zakázány psí zápasy a i chov těchto psů se kvůli neúnosným poplatkům snížil na minimum. V důsledku velkých hladomorů (odhaduje se, že hladomor v roce 1958 přinesl smrt 20 až 40 miliónům lidí) bylo v zemi mnoho psů vyhubeno. Stali se velkou konkurencí pro limitovanou dodávku potravin. Čínskýdiktátor Mao Ce-tung, který inicioval v roce 1966 Velkou proletářskou kulturní revoluci, dosáhl toho, že se země zmítala v chaosu a došlo k obrovským škodám na kulturním dědictví (byla vypleněna muzea, ničeny historické budovy a páleny knihy). Psi se stali přežitkem, potravní konkurencí a kynologie něčím neužitečným. Kulturní revoluce skončila diktátorovou smrtí a pomalu začínalo docházet i k obnovování vztahů se západem. Šarpej však již byl na pokraji vyhynutí a s ním byly ohroženy i cenné záznamy o jeho minulosti.

Pod záchranou tohoto jedinečného plemene je podepsán čínský chovatel, dnes i posuzovatel Matgo Law, který v sedmdesátých letech hledal na čínském venkově poslední kusy šarpejů. Zejména na Tchaj-wanu a v okolí Hongkongu nacházel a vybíral jedince schopné chovu, na kterých založil znovuobnovený chov plemene Shar-Pei (chovatelská stanice Down Homes).

Iron Monkey - znamy bojovnik v Macau 1950

Znovuobjevení… díky, Číno, díky, Ameriko

Díky obnovení diplomatických styků mezi USA a Čínou se šarpej dostal i k americkým chovatelům, kteří se rovněž podíleli na záchraně plemene Shar-Pei, Američané se ubírali poněkud jiným směrem – nerespektovali to, oč čínští chovatelé usilovali, a tak se poněkud odklonili od jednobarevnosti a od původního čínského standardu, který charakterizoval šarpeje jako dobře osvaleného středního psa s krátkou, pevnou a zježenou srstí. V Americe se šarpej stal hlavně velmi výnosným obchodním artiklem a na kvalitu zdraví či povahu se nehledělo a taktéž zbarvení těchto psů nabíralo nových podob. Čína se distancuje od nerespektování exteriéru, ovšem standard FCI č.309/09. 08. 1999 D uznává různé varianty. Díky tomu jsou dnešní šarpejové tak různorodí, že stěží nalezneme dva psy stejného typu či barvy.

Chov šarpejů c České republice

Do Českoslovenka byl první šarpej dovezen v květnu 1986 z Dánska – byla to černošedá fena Fallohide Shanghaj Lily. Tehdy již roční. Prvního června 1987 se této feně narodil po psu Guojian de Nongren v. Oekonom majitelů manželů Brusisových ze SRN v chavatelské stanici Bullit pana Tomáše Petruse vrh sedmi štěňat – pěti psů a dvou fen. Až na jednoho psa byla všechna štěňata černošedá, extrémně krátkosrstá, pouze pes Anjing byl sytě černý s delší srstí.

Kromě jednoho, byli všichni psi i obě feny z tohoto vrhu použiti v chovu: Age (E. Durasová – Antilo), Anjing (J. Macháčková Modrokvět), Anwen (J. Ehrtichová – J-Sha-Mo), Aomi (H. Dolejšová – Dortýn), Ainu (J. Daňková – Baji), Avi (T. Mátis – z Detailu). Fallohide Shanghaj Lily byla středně velká, dobře stavěná fena s krásnými rovnými končetinami, ideálním kroužkem na ocase a zdravou kůží. Měla málo volné kůže a také její hlava nebyla příliš mohutná. Měla sytě modrý jazyk, nůžkovitý skus, všechny zuby, větší, ale dobře nasazené a nesené ucho. Byla velmi živé povahy a dobře hlídala.

V roce 1987 k nám byli dovezeni další čtyři šarpejové, všichni z tehdejší NDR. Feny Alexandra’s Annabel (písková, krátkosrstá, menší, málo faldovaná s nůžkovým skusem) – T. Petrus, Alexandra’s Annuschka (zlatá s delší srstí, statná s krásnou hlavou, ale velkým podkusem) H. Dolejšová a psi Alexandra’s Bobby (pískový, krátkosrstý, málo faldovaný s nůžkovým skusem) – Dolejšovi, a Tshihmao’s Je – Ev (pískový, krátkosrstý, velmi chudozubý, málo faldovaný s nůžkovým skusem) – T. Petrus.

V roce 1988 byli importováni dva šarpejové: pes Idefix de Nongren v. Oekonom ze SRN (zlatý s delší srstí, mohutnou hlavou, nůžkovým skusem) – T. Petrus a fena Shaolin E-Lay ze SRN (písková, krátkosrstá, statná s pěknou hlavou a nůžkovým skusem, ale nervní povahou) – J. Ehrlichová. V tomoto roce byly zapsány další dva vrhy: „B“ Bullit (T. Petrus) po rodičích Tsihmao’s Je-Ev a Fallohide Shanghaj Lily a „A“ Dortýn (H. Dolejšová) po rodičích Tsihmao’s Je-Ev a Alexandra’s Annuschka. Tím byla odstartována v pravdě populační exploze, která nemá v chovu šarpejů v ostatní Evropě obdoby. Do konce roku 1995 bylo do českých plemenných knih zapsáno více než 2500 štěňat.