ŠARPEJ

Šarpej je chytrý, nezávislý, hrdý, samostatný pes, který si často staví svou vlastní hlavu. Je velmi dobrý hlídač a společník, má rád členy své rodiny a to i děti, a těm je věrný. 

Míša plýša, jak je šarpejáři toto plemeno nazýváno, miluje svého pána, svou rodinu a cítí se šťastný, když může mít o všem přehled. Velice rychle se orientuje a dokáže čekat na pána. Je samostatný, ale potřebuje hodně lásky, za kterou je neskonale vděčný.

Není psem vhodným do kotce. Bez společnosti člověka a zavřený v kotci velice trpí. Výborně si zvyká i na domácí zvířata či ostatní psy a cítí se velice dobře, může-li hlídat a dávat pozor na celou svou smečku. Stejně výborně si zvyká i na sídlištní bydlení.

Hravý "bojovník"

Původně byl sharpei bojové plemeno, proto má také jeho charakterictický vzhled. Povolená kůže, která je typickým znakem hlavně kolem krku byl funkční ochranný prostředek proti nežádoucímu prokousnutí krční tepny; stejně tak malé krátké uši „připláclé“ k hlavě nebyly tolik krvácivé jako větší uši u jiných typů psů. 

Bojovost se již úplně z charakteru psa vytratila. Psi jsou nyní velmi rodinými typy, kteří jsou velmi věrní svům páníčkům. Čím více je pejsek učený od malička vedek k socializaci, tím více je i přítulnější.

Návštěvy rád pořádně a hlasitě přivítá. 🙂 K cizím se opravdu chová občas odměřené, je nedůvěřivý a ani na sebe nijak neupozorňuje. Velice nerad se nechává osahávat cizími lidmi. Pokud si ale někoho oblíbí nebo je častým hostem tak, rád se nechá pohladit i po hlavě.

 

Typická povaha

Šarpej je pes, který neobtěžuje neustálým přinášením aportů nebo dožadováním se pozornosti. Žije vedle svého pána a divá-li se pán na televizi, bude se dívat také. Když venku prší, klidně počká, až přestane.

Miluje procházky, ale ještě radši má své pohodlí a moc rád spí. To neznamená, že by byl líný nebo špatně hlídal. Naopak. Pokud je u domu se zahradou, vyhledává si místa, odkud nejlépe vidí na všechny strany. Každý šarpej je jedinečný a tak bude jeden běhat celý den a kontrolovat své teritorium a druhý bude sice ležet a pozorovat okolí, ale jedním očkem bude stále ve střehu. Šarpej dokáže být velice mrštný a rychlý, ač vypadá lenivě nebo neustále zamračeně.

Rodinný plyšák, hlídač a kamarád, jak má být

Šarpej je pes s velkým srdcem, společenský a klidný, ale nehodí se pro každého. Pokud někdo očekává neustálé plnění povelů nebo denní vyžití na kynologických akcích, bude zklamán. Ve většině případů totiž šarpej nevydrží dlouho vyvíjet stále stejnou aktivitu a rád se rozhoduje sám. Šarpej je osobnost a ikdyž je dosti samostatný, musí mít pro koho žít.

Gauč nebo cvičák?

Lidově se dá říci, že šarpej je „fixovaný samorost“. Má svou hlavu, tváří se, že přemýšlí nad povelem a vyhodnocuje situaci – je-li daný povel nutný, aktuální nebo zda-li není zbytečný.

V pubertě bývají někteří jedinci více tvrdohlaví, ale vše se dá napravit správnou a trpělivou výchovou. S dospělými jedinci většinou nebývají problémy, neboť již mají zažité své denní rituály a neradi je mění. Ve správných rukou to bývají bezproblémoví psi.

Základním povelům se naučí a chápe, co se po něm žádá, ale nevykonává je bezmyšlenkovitě. Je trpělivý, vnímavý a velice citlivý a již od štěňátka čistotný. Tvrdým zacházením se jeho charakter oslabuje a může se stát, že z něj vyroste nedůvěřivý či agresivní jedinec. K cvičákovému drilu se tedy moc nehodí.

Ale existují i výjimky se složenou pracovní zkouškou (ZZO – Erwin Black Charisma, ZOP – HAKIM XIN Doubravecký vrch). Stejně tak se najdou výjimky v coursingu (Mistr České republiky Castlon Crease Pei). Jiní trénují agility či tanec se psem. Jako jsou šarpejové rozdílní v typu, jsou rozdílní i v povaze.

Obecně lze říct, že šarpejové „sportovního typu“ bývají živější.

Základní péče o psa

Dnes díky důslednému výběru zdravých partnerů dochází v chovech k odstranění této nemoci. Rovněž problémy s entropiem – vtočením očních víček – se daří snižovat vhodným výběrem jedinců. Štěňata jsou již u chovatele pečlivé pozorována a v případě postižení vrozenou vadou se vše včasně vyřeší u chovatele.

Šarpej (Shar-Pei) již tedy není na péči až tak naročný jak dřív býval náročný. Musíme se ale  přesto lehce postarat o jeho kůži a její záhyby, aby byly suché a čisté. Vlhkost pejskům nedělá dobře a tak je prostě po vycházce v děšti jen vydrbte ručníkem.

 

Zdravotní a kožní problémy? To je minulost.

O šarpejích se traduje, že jsou to nemocní psi, kteří trpí neustálými záněty kůže, která se jim musí čistit, jelikož má sklon k plísním.

Tak tomu není. Šarpej se od ostatních plemen odlišuje právě svou kůží, která má zvláštní schopnost pojmout v buňkách velké množství tělních tekutin a tuků. Tím dochází k mnohonásobnému zvětšení tloušťky kůže. To má za následek tvoření záhybů, vrásek a laloků, které jsou základem typického vzhledu tohoto plemene.

Dnes již není trendem docílit v chovu co největšího množství volné kůže a tím se pověry o problémech s ní maximálně snižují. Šarpej nevyžaduje žádnou zvláštní péči.

Někteří jedinci mohou trpět potravní alergií, kterou většinou způsobuje pšenice ve složení granulované potravy. Jiní mohou mít alergii na trávy či pyly. Tento problém je odstranitelný vhodným výběrem potravy či vyhýbáním se rizikovým místům. 

Štěňata předává chovatel samozřejmě zdravá a jsou-li po zákroku, musí mít již víčka zahojená a oči čisté. Šarpej je jinak zdravý pes, nenáchylný k infekčním onemocněním a i různé trhliny v kůži se rychle hojí.  Je oddaný, trpělivý a klidný, proto bývá rychleji vyléčen.